Čištění a kalibrace plynovodů ježkováním

Dočasná ježková komora pro čištění potrubí po výstavbě

Proč čistit plynovod?

Vnitřní čištění potrubí za použití ježků (čisticích pístů) se používá především pro zabezpečení požadované nízké úrovně hydraulického odporu. Každé zvýšení hydraulického odporu potrubí se projeví snížením jeho přepravní kapacity, případně zvýšením tlakové ztráty.

Kromě toho jsou nečistoty v potrubí příčinou řady nepříjemných poruch, zejména ucpávání filtrů na regulačních stanicích, poškozování regulátorů a měřicích zařízení, nebo dokonce abraze materiálu potrubí v obloucích.

Čištění plynovodů po výstavbě

Již během výstavby dochází k usazování nečistot ze stavby v potrubí (zemina, svařovací struska, voda), které by při budoucím provozu zvyšovaly odpor potrubí nad projektovanou hodnotu. Právě proto je nezbytné ještě před uvedením do provozu potrubí dokonale vyčistit.

Detekce deformací potrubí

Po vybudování nového potrubí je třeba ještě před tlakovými zkouškami a před jakoukoli další vnitřní inspekcí prověřit, zda na potrubí nejsou nepřípustné deformace nebo překážky. Pro tento účel je čisticí ježek vybaven kalibrační deskou z měkkého kovu, která zaznamená všechny závažné deformace.

Pro lokalizaci větších deformací lze využít čisticích ježků vybavených tuhými deskami, které se na vadě zachytí. V případě menších deformací potrubí se pro jejich bližší specifikaci používá speciální měřicí geometrický ježek (Kaliper Pig).

Odstranění vody po tlakových zkouškách

Po provedení hydraulických tlakových zkoušek je nezbytné odstranit z potrubí zkušební vodu. V menším měřítku se v potrubí vyskytuje voda i po tlakových zkouškách vzduchem, neboť vlhkost ze vtlačeného vzduchu v chladném potrubí vykondenzuje.

Pro odstranění vody po tlakových zkouškách před následným sušením potrubí se využívají čisticí ježky osazené vysoce účinnými manžetami nebo lamelami.

Čisticí ježek DN 700 s osazenou kalibrační deskou

Provozní čištění

Ani u dokonale připraveného potrubí prakticky není možné udržet plnou přepravní kapacitu po celou dobu jeho životnosti. Spolu s přepravovaným médiem se do potrubí dostávají nečistoty, které se v potrubí usazují a postupně jeho hydraulický odpor zvyšují.

V případě plynovodů je to především prach, u plynovodů s kompresními stanicemi navíc ještě zvlhčený olejem, což jeho lepivost výrazně zvyšuje. Dále se v plynovodech usazuje voda, která v malých množstvích postupně vykondenzovává z plynu. Podobně se do potrubí dostává i uhlovodíkový kondenzát.

V případě ropovodů jsou to také parafinické složky ropy, které v závislosti na složení ropy vytvářejí v potrubí dokonce i poměrně silné vrstvy.

Všechny tyto nečistoty mají za důsledek vzrůst hydraulického odporu, pokles přepravní kapacity a růst přepravních nákladů.

Pokud se odstraňování úsad z potrubí provozním čištěním nevěnuje dostatečná pozornost, dochází ke vzniku korozních ložisek, která se projevují typickou důlkovou korozí na dně potrubí. Jakkoli nebezpečná důlková koroze je, lze ji metodami vnitřní inspekce detekovat a důsledky korozního napadení eliminovat, i když s vynaložením podstatně vyšších nákladů, než jsou běžné náklady provozního čištění.

Daleko nebezpečnější je však situace, kdy kombinace chemického působení nečištěných úsad, vody a mechanického napětí ve stěně trub vyvolaného vnitřním přetlakem vede ke vzniku vnitřního korozního praskání (stress corrosion cracking – SCC), které zejména na plynovodech prakticky není vnitřní inspekcí detekovatelné a které vede k rozsáhlým poškozením, vynucujícím si zpravidla výměnu celých dlouhých úseků plynovodu.