První etapa rehabilitace Jihočeské magistrály

Rehabilitace vysokotlakých plynovodů po dlouhé době provozu byla v devadesátých letech stále více aktuální v řadě států vyspělých v oblasti plynárenství. Tím významnější byla skutečnost, že se i v této oblasti české plynárenství řadilo díky více než deseti letům probíhajícímu výzkumu a úspěšné aplikaci jeho výsledků na mezinárodni úroveň.

První experimentální rehabilitace vysokotlakého plynovodu se uskutečnila v roce 1990 na části linie DN 150 DP 25 Žatec – Podbořany. Pozitivní výsledky těchto prací pak vedly k první skutečné průmyslové aplikaci na pětikilometrové části plynovodu DN 200 DP 25 Plzeň – Horní Bříza v roce 1991.

Výsledkem rehabilitace bylo nejen ověření technického stavu potrubí a rekonstrukce armaturních uzlů, ale především ověření skutečné hodnoty bezpečnosti napětí ve stěně potrubí vůči mezi kluzu použité oceli, což umožnilo určit nové maximální provozní parametry plynovodu, a tak ho deklarovat do vyšší kategorie DP 40. (Podrobná zpráva o této akci byla publikována v čísle 1/1992 časopisu Plyn.)

V roce 1992 proběhla rehabilitace druhé poloviny tohoto plynovodu s výslednou překlasifikací do kategorie DP 40. Toto překlasifikování umožnilo – po drobné rekonstrukci napojovacího uzlu lokality Třemošná a úpravě vybavení regulačních stanic – zvýšit provozní tlak nejen v tomto plynovodu, ale i v napojených plynovodech, které sice byly již vybudovány v DP 40, avšak díky propojení s plynovodem DP 25 musely být provozovány na této nižší tlakové hladině.

Úspěšná realizace této akce byla základním krokem k aplikaci metod rehabilitace na Jihočeské magistrále. Tento významný systémový plynovod spojující tlakovou plynárnu Vřesová s podzemním zásobníkem plynu Lobodice byl budován postupně od roku 1966 do téměř poloviny sedmdesátých let.

Vzhledem k maximálnímu výstupnímu tlaku z technologie tlakové plynárny na úrovni 2,3 MPa byl plynovod navržen, vyprojektován a vybudován v kategorii DP 25, v celkem třech dimenzích, a to v úseku Vřesová – Útušice u Plzně DN 700, Útušice – Květnov u Havlíčkova Brodu DN 600 a Květnov – Lobodice DN 500.

Pro rehabilitaci byl tento plynovod zvolen ze dvou důvodů

1. vzhledem k použití podélně svařovaných trub DN 600 z Železiarní Podbrezová s nízkým koeficientem bezpečnosti podélného svaru bylo třeba ověřit technický stav a provozní bezpečnost potrubí,
2. případné zvýšení provozního tlaku jako výsledek rehabilitace by významným způsobem zvýšilo přepravní kapacitu ve východo–západním směru pro zabezpečení vyšší spolehlivosti zásobení jihozápadní části republiky.

Jako první etapa rehabilitace byl zvolen úsek mezi Mašovicemi u Tábora a křížením linie DN 500 s VÚD v oblasti Věžnice. V této části plynovodu je použit trubní materiál s vnějším průměrem 630 a 530 mm, s nominální tloušťkou stěny 6, 7, 9 a 10 mm. Trubky jednotlivých druhů pocházejí od čtyř různých výrobců, z čehož vyplývají i rozdíly v jejich technologii výroby. Použitý materiál je podle atestů deklarován jako ocel jakosti 11 373.0, v případě bezešvých trub 13 030.0.

Poměrně široký sortiment trub vyžadoval velmi pečlivou teoretickou přípravu provedení rehabilitace.

Rehabilitace plynovodu je komplexní souhrn prací a zahrnuje následující operace

• průzkum stavu izolace Pearsonovou metodou,
• podrobný korozní průzkum a ověření stavu systému katodové ochrany,
• materiálové zkoušky na vzorcích oceli z potrubí DN 600 i DN 500 (pro určení stupně degradace materiálu),
• navržení a experimentální ověření parametrů a režimu tlakové reparace na trubních tělesech vyjmutých z trasy,
• ověření stavu izolace na odkryvech,
• čištění potrubí čisticím pístem,
• tlakovou reparaci plynovodu hydraulickým přetlakem,
• novou hydraulickou tlakovou zkoušku dle ČSN 38 6410 pro DP 40,
• zrušení nevyhovujících trasových uzávěrů DN 600 a DN 500 se šoupaty jako hlavními armaturami a jejich nahrazení novými s moderními kulovými uzávěry, a zároveň jejich účelnější rozmístění po trase,
• oprava zásadních vad izolace v místech určených Pearsonovou metodou,
• RTG kontrola všech garančních svarů po tlakové reparaci.

V roce 1992 proběhla ověřovací rehabilitace na 8 370 m dlouhém úseku plynovodu DN 600 mezi trasovými uzávěry Mašovice a Obrataň. Jejím cílem bylo

• ověřit stav potrubí a možnost zvýšení provozního tlaku,
• provozně odzkoušet nově navržené technologické prvky i technologické postupy, neboť přechod v provádění rehabilitace z dimenze DN 200 na DN 600 kladl na technologii stejně vysoké nároky jako v minulosti přechod na výstavbu plynovodů velkých průměrů.

Zavedení technologie rehabilitací do běžné praxe bylo významným přínosem výsledků výzkumu prováděného od počátku osmdesátých let.

Ekonomický efekt této činnosti, který spočívá především v možnosti odkladu násobně vyšších investic do jinak nezbytné náhrady starých plynovodů, je nesporný. Stejně nesporné, i když ekonomicky obtížně vyjádřitelné, je zvýšení provozní bezpečnosti vysokotlakých plynovodů.