Rehabilitace VTL plynovodu po dlouhé době provozu – první provozní aplikace v Československu
Upozornění Článek byl vydán v roce 1992 a obsahuje údaje shrnující tehdejší stav poznání a technologií.
Rehabilitace vysokotlakého plynovodu byla v Československu poprvé provedena komerční formou v roce 1991. V tomto článku z našeho archivu naleznete souhrn zkušeností, které jsme tehdy ještě v organizaci Plynoprojekt získali a prezentovali odborné veřejnosti.
Od té doby jsme zrehabilitovali téměř 1000 km vysokotlakých potrubí v Česku, Slovensku a v Polsku a zavedli mnohé technologické inovace, včetně inertizace potrubí, která umožňuje významně zkrátit dobu odstávky při rozsáhlých opravách.
Rehabilitace vysokotlakých plynovodů po dlouhé době provozu je ekonomicky velmi efektivní technologie, která se intenzívně rozvíjí zejména v Kanadě a v USA. Prodloužení doby spolehlivého provozu umožňuje podstatně vyšší míru využití vloženého kapitálu a současně odložení nutných investičních nákladů na vybudování plynovodu nového. Mimořádně efektivní je tato metoda ve spojení s převedením plynovodu na vyšší tlakovou úroveň. V roce 1991 byla rehabilitace vysokotlakého plynovodu provedena poprvé v Československu komerční formou.
Během provozu plynovodů, který trvá desítky let, je nezbytné provádět řadu opatření zajišťujících jejich spolehlivý provoz, a tedy bezpečnost jejich okolí. Tato opatření zahrnují široké spektrum činností, od kontroly pochůzkovou službou přes sledování stavu a provozu systému katodové ochrany až po předepsané pravidelné provozní kontroly a revize.
Přes veškerá technická opatření však dochází k postupnému stárnutí plynovodu, které se projevuje určitými degradačními procesy jak u protikorozní izolace, tak u ocelového materiálu potrubí. Naskýtá se tedy závažná otázka, nakolik je další provozování těchto potrubí oprávněné a bezpečné.
Dříve se taková situace řešila výstavbou nového potrubí. Je však zřejmé, že degradační procesy neprobíhají se stejnou intenzitou v celé délce potrubí, ale zpravidla jen na některých úsecích, které dokonce tvoří jen velmi malý podíl z délky celkové. Proto se naše plynárenství začalo v osmdesátých letech zabývat otázkami exaktního hodnocení technického stavu plynovodu, které by umožnilo v maximální míře využívat vybudované kapacity a rekonstruovat pouze ty části, u kterých to technický stav vyžaduje.
Tato filosofie tzv. rehabilitací plynovodů vznikla původně ve Spojených státech, kde takto bylo ročně rehabilitováno několik tisíc kilometrů potrubí. Díky znalostem, získaným v Plynoprojektu a spolupracujících výzkumných i provozních organizacích mnohaletým výzkumem chování materiálu i celých plynovodů, bylo možno tuto technologii zavádět i u nás.
Naše tehdejší technické možnosti odpovídaly rozsahu tzv. malé rehabilitace, neboť – na rozdíl od největších akcí v USA – se úplná rehabilitace, která zahrnuje i výměnu protikorozní izolace na celé délce plynovodu, v československém plynárenství teprve technologicky připravovala.
Technologie rehabilitace plynovodu po dlouhé době provozu byla ověřena v roce 1990 v rámci řešení výzkumného úkolu Výzkum provozních činitelů, určujících spolehlivost dálkových plynovodů, a metod jejich sledování na části plynovodu DN 150 DP 25 Žatec – Podbořany.
V létě roku 1991 byla malá rehabilitace plynovodu poprvé provedena v provozních podmínkách jako rutinní operace s plnou technologickou odpovědností.
Rehabilitován byl 4,26 km dlouhý úsek plynovodu DN 200 DP 25 mezi Plzní-Bolevcem a Třemošnou. Tento úsek je polovinou plynovodu Plzeň – Horní Bříza, který byl vybudován pro dopravu svítiplynu s maximálním provozním tlakem 2,5 MPa. Tento plynovod spojoval dva jiné plynovody, které byly již vybudovány v DP 40 a po jeho převedení (včetně přípojek) do stejné kategorie bylo možno celou tuto část sítě převést na provozní tlak 4 MPa, a tím výrazně zvýšit dosažitelnou přepravní kapacitu.
Inženýrským dodavatelem celé rehabilitace byla skupina PIPETEST Střediska nové techniky v dopravě plynu Plynoprojektu Praha, která technicky zabezpečovala i rozhodující operace napěťové zkoušky. Úspěšně provedená napěťová zkouška a výsledky záznamů akustické emise prokázaly, že výchozí teoretické úvahy při stanovování podmínek zkoušky byly správné a dosažené přetížení představovalo pro budoucí provoz při maximálním tlaku 4 MPa dvojnásobnou bezpečnost.
Z porovnání funkčních parametrů při provozu katodové ochrany vyplynulo, že i opravou relativně malého počtu vad izolace – ovšem na základě důkladného průzkumu korozní situace – lze stupeň chránění plynovodu významně zvýšit.
Zavedením technologie rehabilitací plynovodů v Československu se zvýšila provozní bezpečnost starých plynovodů způsobem, který byl na úrovni technologické špičky v plynárenství světovém.
Více naleznete v článku Rehabilitace VTL plynovodu po dlouhé době provozu – první provozní aplikace v Československu (PDF, 11 389 kB).
Upozornění Článek byl vydán v roce 1992 a obsahuje údaje shrnující tehdejší stav poznání a technologií. Informace o nyní užívaných postupech a zařízeních naleznete v popisech produktů Rehabilitace vysokotlakých ocelových potrubí po dlouhé době provozu a Inertizace potrubí.
O tom, jak jsme realizovali výměnu 32 trubek ropovodu Družba v rekordně krátkém čase, se více dozvíte v projektu Výměna 32 trubek na ropovodu Družba v průběhu odstávky o délce 96 hodin.