Studium odolnosti materiálů pro potrubní systémy proti koroznímu praskání
Upozornění Článek byl vydán v roce 2002 a obsahuje údaje shrnující tehdejší stav poznání a technologií.
Prezentovaná práce se zabývá podmínkami expozice oceli třídy 11 a identifikací kritických látek vyskytujících se v potrubí. Metodou tahových experimentů s pomalou rychlostí deformace v modelových prostředích byly testovány vzorky vyříznuté z tepelně ovlivněných zón šroubovicových svarů.
Vyvinuté modelové roztoky a získané výsledky pokusů umožnily modelově vyvolat destruktivní účinky koroze pod napětím – stress corrosion cracking (SCC).
Potrubní systémy plynovodů jsou konstruovány z ocelí třídy 11, zejména z materiálu 11353. Hlavním korozním problémem zůstává napadení z vnějšího povrchu. V některých případech se k těmto problémům řadí i napadení korozním praskáním z vnitřní strany potrubí. Toto poškození bylo lokalizováno pod vrstvou úsad, které pocházejí z předcházejícího dlouhodobého rozvodu svítiplynu.
Problematika korozního napadení potrubních kovových materiálů plynárenských systému a jejich odolnosti proti účinkům agresivního prostředí s možností vzniku korozního praskání se týká především konvergovaných plynovodů, plynovodů, u nichž může nastat kontaminace přenosem úsad dopravovaných již zemním plynem, jakož i rozvodů a technologických systémů používaných při skladování v podzemních zásobnících plynu. Hodnocení vhodnosti materiálů do diskutovaných podmínek je zaměřeno na běžné konstrukční materiály a nízkolegované oceli.
Řešení problému korozního praskání z vnitřní strany potrubí spočívá v identifikaci agresivních složek úsad pomocí experimentálního ověření výskytu korozního praskání za daných podmínek a v navazujícím návrhu opatření ke snížení jejich vlivu. Prezentovaná práce představuje první část uvedeného postupu.
Provedené experimenty ukázaly náchylnost sledovaného materiálu ke koroznímu praskání v prostředí výluhu úsady z plynovodu. Získaný charakter povrchu odpovídá charakteru skutečného napadení na plynovodu. Jedná se o systém drobných trhlin, které se následně mohou propojovat.
Experimenty v modelových prostředích vedou zatím k závěru, že nejpodstatnější úlohu při napadení materiálu třídy 11 v daných podmínkách hrají v úsadách některé přítomné kationty. Zároveň experimenty ukázaly, že rozsah podmínek příznivých pro korozní praskání je relativně úzký, tj. systém relativně snadno přechází do stavu, kdy dochází k plošné korozi.
Významným výsledkem práce je zjištění, že v modelovém prostředí, které je blízké prostředí pod úsadami v plynovodu, lze reprodukovaně vyvolat korozní praskání i v laboratorních podmínkách.
Více se dozvíte v článku Studium odolnosti materiálů pro potrubní systémy proti koroznímu praskání (PDF, 222 kB).
Upozornění Článek byl vydán v roce 2002 a obsahuje údaje shrnující tehdejší stav poznání a technologií. Informace o nyní užívaných postupech naleznete v popisu souvisejících produktů.